Dnes jsem poprvé zkusila něco, o čem jsem myslela, že je naprosto pachově nereálné. Vzít si kvašenku do práce. Co, vzít si ji, ale v kanceláři ji ještě ke všemu otevřít!
Něžně jsem se zeptala svých kolegů, jestli by jim nevadilo, kdybych si snědla kvašenou zeleninu. Nechápali dotaz. Otevřela jsem skleničku. A ... Nic se nestalo. Nikdo si nestěžoval, nikomu to nevadilo, naopak jsme zabředli malou debatu o zelenině. Ani nově příchozí nic nepraštilo přes nos.
Opravdu až neuvěřitelně jsem si užila chuť živé kvašené zeleniny po vařeném obědě. Probiotika do mě skákala s každým soustem, enzymy nezůstávaly pozadu. Vlastně jsem se k tomuto činu odhodlala proto, že na mě něco chtělo vlézt a já jsem se nechtěla dát. A radši jsem si místo umělého vit. C vzala tuhle dobrotu.
Jestli jste doteď neměli stejně jako já odvahu, neváhejte!
P.S.: ani jsem po obědě nedostala chuť na kafe, kvašenka mi naprosto stačila i chuťové buňky uspokojila:)